Novinky
02.07.2020
Další nové misky
Připravili jsme pro vás další nové misky, tentokrát kruhy z profesionálního ateliéru Klika Kuřátkové číst celé
21.06.2020
Nové misky - Škodovi
V kategorii Misky jsme rozšířili nabídku o produkty z dílný Škodových.  číst celé
15.06.2020
Workshop s Masaharu Ogawou
Rýsuje se možnost uspořádat workshop s Masaharu Ogawou, profesionálním kaligrafem z Japonska. Měli byste zájem se zúčastnit? Pokud ano, pište na emai... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Newsletter

mám zájem o zasílání 

  1. Úvod
  2. BLOG
  3. JAPONSKÉ ZAHRADY
  4. Zenkou-ji, Nagano

Zenkou-ji, Nagano

Fotografie v Zoneramě

 

Ve městě Nagano, pro Čechy tak příjemné kvůli vzpomínkám na ZOH v roce 1998, se člověk cítí úplně jinak než v Tokiu, ze kterého jsme přijížděli. Rozlohou i počtem obyvatel (360.000) je toto důležité centrum stejnojmenné prefektury „obsáhnutelné" a také srovnatelné s českými městy. I jeho architektura má určitého ducha, jistě ovlivněného blízkým chrámem Zenkódži, o němž bude dnešní příspěvek.

Buddhistický chrám Zenkódži  byl založen r. 624 Hondou Jošimicu (jiné čtení znaků Jošimicu je Zenkó, proto název chrámu) a ukrývá údajně nejstarší vyobrazení Buddhy v Japonsku (Ikkó Sanzon - trojice bronzových soch Buddhy Amidy-njórai, a dvou bódhisattvů - Kanon a Seishi (přivezená z Koreje v r. 552 jako dar jejího vládce). Právě tento symbol buddhismu byl jeho odpůrci (rod Monobe) vhozen do vodního kanálu (u Ósaky), r. 602 ale nalezen a zachráněn. Poté se majitelé sochy střídali až do roku 1598, kdy byla znovu přivezena do Nagana.

Socha je veřejnosti prezentována pouze jednou za 7 let.

Chrám je znám svou tolerancí k jiným buddhistickým školám i přítomnosti a aktivní spoluúčasti žen, které zde mohou vykonávat i kněžské úkony.

Není připisován žádné konkrétní buddh. sektě, ale je spravován sektou Tendai Džódo („Čistá země")

Na území chrámu se vstupuje branou nió-mon s buddhistickými strážci (restaurována 1918), po levé straně se nachází chrámová budova školy Džodó - Dai-hongan-dži, hlavní cesta ved ke dvoupatrové bráně sammon. Krátce před ní je obloukový most přes jezero ke komplexu Daikanšin (škola Tendai).

Za branou sammon pak přichází hlavní hala (hondó), rekonstruovaná r. 1707, v níž je umístěno sousoší Amidy-njórai, Kanon a Seishi, dále např. socha lékaře Binzuru, kterou všichni návštěvníci vyhledávají, aby si dotykem na někteoru z její části uzdravili vlastní tělo.

Tolik fakta.

Stáří chrámu je cítit na každém kroku. Patina lamp, dřevěných stěn bran a chrámů a především dlouhé desítky let vzorně udržované borovice (Pinus densiflora) a jalovce (Juniperus chinensis) i s torzy staletých, místy téměř mrtvých kmenů dávají tušit, jak daleko sahá historie tohoto místa. Až do roku 1890 se také Nagano jmenovalo Zenkódži.

Mimořádně významné poutní místo láká každého Japonce. Alespoň jednou za život se sem chce podívat. Třeba právě na podzim, kdy se okolní hory i javory v komplexu chrámu barví do nádherných odstínů přírodních barev.

I když nejsem Japonec, musím přiznat, že návštěva tohoto místa byla důležitá a opět o něco rozšířila mé znalosti a vnímání Japonska.

Bódhisattva (jap bósacu) - bytost usilující systematickým cvičením o buddhovství, ale zdržuje se vstupu do nirvány, dokud nebudou osvbozeny všechny bytosti. Vlastností, jež určuje jeho chování, je soucit. Bódhisattva je připraven vzít na sebe strádání všech tvorů a

přenést na ně své karmické zásluhy. Pozemší bódhisattvové se od normálních lidí liší pouze svou nesobeckostí a soucitem. Trancendenální b již dosáhli buddhovství, ale vstup do nirvány je odložen. Věřící v nich spatřují průvodce a pomocníky v nouzi.

Školy buddhismu v tomto chrámu:

Tendai - přenesena do J. v 8. st z Číny, nejvýznamnějším představitelem byl Ennin. V J. má tato škola tři směry - Sammon, Džimon a Šinsei (středem učení směru Šinsei je uctívání buddhy Amitábhy, „bezhraničné světlo", ten je považován za zosobnění milosrdenství a moudrosti, nejvýznamn a nejpopulárn buddha mahájány, představuje obrat v buddhismu - jeho uctíváním se otevírá nová cesta ke spáse - nemusí vést přes nekonečný počet znovuzrození, ale přes pomoc právě tohoto buddhy - pomoc zvenčí, zejména v hodině smrti)

Filozofie této školy byla založena na učení Lotosové sútry („Utíkám se k lotosové sútře"), propagoval ji i Ničiren (1222-1282, LVM 310)

Džódo dosl „Škola Čisté země", byla přinesena Enninem (793-864), a šířila praxi vzývání Amidy (nembucu). Dalšími představiteli byl Kúja (903-972) zvaný „Mudrc z tržiště" a Genšin (Ešin Sózu, 942-1017). Vlastní školu Džódo založil Hónen (1133-1212). Doufal, že pomocí „snadné cesty" poskytne trpícím konečné vysvobození. Měl mnoho přívrženců a mnoho nepřátel z jiných škol (vyhnanství v 74 letech). Tato škola stojí výhradně na vzývání Amidy formulí („Namu Amida buc" - Utíkám se k Buddhovi Amidovi), bez víry v něj nemohlo dojít k narození v čisté zemi Amidově. Genšin působil na hoře Hiei u Kjóta atd (viz Lexikon vých moudrosti str 128, dále jen LVM).

Použitá literatura:

Flanderka, P., Kopečná, R., Kraemerová, A.:  Japonsko, průvodce do zahraničí, Olympia Praha 1998
Kolektiv autorů: Japonsko, společník cestovatele, Ikar Praha 2007
Kolektiv autorů: Japan, Verlag Karl Baedeker, Ostfildern 2004
Kolektiv autorů: Knaurs Kulturfuehrer in Farbe - Japan, Verlag Knaur, Muenchen 1989
Kolektiv autorů: Lexikon východní moudrosti, nakl. Votobia, Olomouc 1996

 

 

 

Fotografie v Zoneramě

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky

         

Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.